14.10. v 19:37 jsme odjížděli nočním lůžkovým vlakem směr Istanbul. Ani jeden z nás nikdy necestoval lůžkovým vlakem, takže to byl pro nás docela zážitek. Cesta byla vcelku příjemná, akorát na hranicích řeckých a poté tureckých jsme dohromady strávili 2h mezi 3 a 5 hodinou ranní. Asi to musí být pro ty celníky zábava, když koukají na desítky ospalých lidí, kteří se spíše podobají vyoraným myším:-) Cesta celkově trvala 12h.

15.10. nás Istanbul vítal deštivým ránem, ale chladno nebylo. Nakonec nám to přišlo velmi vhod, a tak jsme si po dvou napůl probdělých nocích dali tento den oddych. Vlakové nádraží se nachází pár minut pěšky od centra Istanbulu, takže jsme i v dešti v pohodě došli k Modré mešitě, kde nás odchytl Turek, který nám dohodil hostel za 10 € každý, a kde jsme tedy zůstali. Ubytovali jsme se do pokoje pro 14 osob, nikdy tady není plno, max. 8 osob, 2 sprchy a jeden záchod je v cajku. No a sprška po skoro dvou dnech nám hodně sedla.  Nakonec jsme večer udělali malou procházku po nejbližších uličkách a na večeři zašli do jedné z příjemných istanbulských hospůdek. Ceny jsou zde poloviční oproti Řecku.

16.10. nás Istanbul vítal azurovým ránem a teplotami přes den 24°C. Tento den jsme prošli centrum kolem našeho hostelu, navštívili nejznámější Modrou mešitu ze 17. století Sultanahmet, sultánovu hrobku, Grand bazar, istanbulskou univerzitu, mešitu Süleymaniye a v přístavu Eminönü u mostu Galata si dali čerstvou rybičku. Mimochodem, ti chlapíci připravují ryby přímo z lodě, která se kolébá na obě strany, ale fest. Do a z přístavu Eminönü přijíždějí lodě a trajekty z celého Istanbulu, a je zde panečku pěkně rušno. Také jsme si vychutnávali pohled na asijskou část Istanbulu přes bosporský průplav. Pod palácem Topkapi jsme prošli parkem Gulhane zpět k Modré mešitě.

17.10. bylo ještě tepleji, přes 25°C. Tradičně si dáváme ranní snídaničku v parku u Modré mešity. Dnes to byla spíše snídaně s obědem, neboť jsme baštili v průběhu modliteb, rozléhajících se z mešit po širokém okolí. Ti z vás, kteří Istanbul navštívili ví, jakou to má nezapomenutelnou atmosféru. Dnešním cílem byla především návštěva věže Galata z 6. st. K věži jsme šli pěšky nekonečnými uličkami zaplněnými trhy a zbožím všeho druhu, dole v přístavu jsme se krátce zastavili u Nové mešity (poslední sultánova mešita), kde právě probíhaly modlitby, takže dovnitř jsme se nedostali. Mostem Galata jsme došli ke stejnojmenné věži Galata, která ač z 6. století, byla upravena na luxusní restauraci s výtahem a drahým vstupným 10 YTL (1 nová turecká lira = 13Kč) každý, takže velký byznys, což se mi tedy hodně nelíbilo. Nicméně výhled na město z 30ti m věže byl parádní. Rušnou promenádou se stovkami obchodů a restaurací jsme došli na rušné náměstí, vyzkoušeli super moderní metro, které nás dovezlo do přístavu, odkud jsme doufali, že nás loď převeze zpět na druhou stranu, nestalo se tak, protože lodě jedou jen sem, nikoliv zpět. Hlavně Luky byl hodně nešťastný, protože to tak hezky vymyslel a ono to nevyšlo, do toho si ještě při focení moře fest nakopnul holeň o kovovou podpěru plotu, takže špatně, špatně:-). Večer v hostelu jsme se dali do řeči s korejským spolubydlícím a pak se k nám přidali ještě dva Zélanďané, ti měli za sebou už pořádně dlouhou cestu, kdy například v Indii byli 4 měsíce a cestovali už asi rok (a to jen z Thajska do Turecka, přesněji řečeno). Opět se nám po rozhovoru s nimi potvrdilo, že je určitě dobré vyslechnout zkušenosti jiných, ale nenechávat se ovlivňovat příliš, což stejně vede k vytváření předsudků, ale skutečně nechat věci až jak se ukáží v pravý čas. Indie je sice síla, ale někomu se prostě líbí natolik, že po ní cestuje i tak dlouho (co se týče záchodů, tak Zélanďané vykládali, že nejhorší záchody zažili v Číně. Jaké? To sem raději psát nebudu).

18.10. Dnes jsme konečně uskutečnili projížďku lodí přes průplav Bospor. Dnes už bylo bohužel zataženo a docela i foukalo. Nicméně projížďka byla super. Krátce jsme zastavili i v asijské části Istanbulu a podplouvali dva gigantické mosty spojující oba břehy. Po projížďce jsme u přístavu navštívili Novou mešitu, která je naprostou kopií té Modré. Všechny mešity, které jsme navštívili jsou prakticky stejně zdobené, tedy koberec na zemi, spodní stěny kachlové a horní části jsou zdobeny malovanými ornamenty. Večer jsme udělali pár nočních snímků Modré mešity a Hagia Sophia muzea. V příjemné istanbulské hospůdce jsme strávili poslední večer.

19.10. dnes ráno jsme se rozhodli, že si zaplatíme poslední snídaničku na střeše našeho hostelu. Přesněji řečeno: dnes ráno jsme zjistili, že tuto úžasnou snídaničku na střeše, s výhledem na moře, jsme měli každý den v ceně ubytování:-). Spíš to bylo trochu nedorozuměním, kdy při optání se na to kolik snídaně stojí, nám bylo vždy řečeno: “3 YTL.” Za chvíli se chystáme vyrazit na letiště, které je již v Asii, vzdáleno cca 50km od našeho hostelu. Letadlo nám odlétá ve 2 h ráno. Do Sharjah (kde máme více než 24h mezipřistání před dalším letem do Indie) ve Spojených Arabských Emirátech bychom měli dorazit v 7:45 ráno. Pokud máte zájem Istanbul navštívit, tak doporučujeme čím dříve, tím lépe, protože potom už může být pozdě... viz. zde!!!