24.5.2009 A je tady konečně den našeho odjezdu z Perthu směrem Albany, které se nachází na samém jižním cípu Západní Austrálie. V minulém článku jsme zmínili, že jsme si tímto výletem udělali takovou malou radost předtím, než se dostaneme na Nový Zéland, kde chceme začít prakticky co nejdříve po příjezdu pracovat. Neznamená to však, že po výletě do Albany ihned odlétáme, chceme v Austrálii zůstat ještě něco přes 14 dnů. Řekli jsme si, že udělat si výlet tady a teď bude tou nejlepší možností, neboť nám předpověď věstila pěkný týden a prakticky po návratu z tohoto výletu hodláme přeletět do Adelaide, opět půjčit auto a přesunout se do Sydney, kdy už to bude všechno spíše letem světem, takže nám z toho výlet z Perthu vyšel zkrátka nejlépe.

Stejně tak jsme se rozhodli jet dolů do Albany a ne třeba nahoru nad Perth nebo východně, i když je kolem Perthu mnoho přírodních krás k vidění, problém je v tom, že si zde musíme uvědomit, že k nějaké takové přírodní kráse znamená ujet stovky km, a to jsme si hold dovolit nemohli, hlavně z časových důvodů. K tomu jsme díky autíčku z půjčovny mohli ujet jen do určité vzdálenosti, kterou udával rádius s centrem v Perthu. Vyhrálo to tedy město Albany a zpět do Perthu se zastávkami v místech, která se nám budou líbit. Půjčení auta bylo v akci na jeden týden 25AUD/den, byla to zánovní Toyota Corola.

Nakonec jsme se z Perthu vymotali až po poledni, takže jsme dnes dorazili do městečka Mandurah (cca 68tis. obyvatel k roku 2006), které se nachází 75km pod Perthem, rovněž u Indického oceánu.  Dnes už to na prohlídku města moc nebylo, přijeli jsme už téměř po západu slunce, hladoví a vzhledem k tomu, že k večeru už hodně přituhuje, rychle jsme postavili stan, ještě rychleji uvařili a v mžiku večeři snědli. Kemp měl sice uzavřenou kuchyňku, ale tu nám před nosem zamkli, tedy jsme sice byli pod střechou, ale jak říkám, přituhovalo, takže jsme z večeře venku zase takovou potěchu neměli. Jsme tady v Austrálii velmi vděční za vařící vodu ke sprchování, protože nám pak řádné naakumulovaní večer ve sprše často vydrží až do rána, pokud se k tomu dobře oblečeme a v noci s sebou moc nevrtíme.  Už by to, pravda, chtělo tlustší spacáky, ale zatím jsme OK i s našimi letními, které máme spojeny v jeden velký spací pytel:-).

25.5.2009 O Mandurah jsme se dočetli, že je nejrychleji se rozvíjejícím a rostoucím regionálním městem v Austrálii. Vzhledem k tomu, že se město nachází hodinu vlakem z Perthu (od prosince 2007), přináší tím skvělou alternativu bydlení mimo velké city, ale zároveň v blízkosti metropole jakou Perth je. Mořské pobřeží, prakticky v těsné blízkosti centra města, je domovem pro divokou přírodu, a to především pro delfíny, pelikány i jiné druhy ptáků a rovněž pro modrého kraba (Portunus pelagicus, či flower crab, blue crab, blue swimmer crab, blue manna crab nebo sand crab), který se mj. stává synonymem tohoto místa.

Město na nás udělalo hodně silný dojem, a to v dobrém slova smyslu. Je zde vidět skutečný rozvoj, plánování do nejmenších detailů. Asi nejvíce nás nadchla práce s vodou, tedy s oceánem, který stavební architekti zapojili do bytové výstavby. Nejen že si můžete zaparkovat člun, či loďku přímo před či pod bytem a tím se dostat prakticky z centra města na širý oceán. Do takového, skoro až bazénu, se dá skákat pomalu z oken bytu a opravdu se zde můžete i koupat (mimo soukromé vodní plochy patřící výhradně majitelům je myšleno na ostatní v podobě písčité plážičky, také v centru města). Voda je průzračně čistá a žádný zápach, opravdu žádný jsme necítili. K tomu přilehlá parková zeleň, trvalkové záhony, hřiště pro děti, všechno jmenované je zde již v době, kdy se stále byty staví a dostavují, ale už jen díky všemu okolo, co se jinde na světě dodělává až po bytové výstavbě, se samo místo prodává tím nejlepším způsobem. Prostě se tady nestěhujete a hned se z obytného domu dostáváte do parčíku, dětského hřiště, na cyklostezku a chodníčky, které už tady dávno jsou.

Moc nám nehraje do karet pomalu se zkracující den, takže se přes den vždycky někde kocháme a až k večeru hledáme kam složíme hlavy. Často se pak musíme dozvánět na recepci kempu, které úřadují do 17ti hodin. Dnes jsme dojeli do města Busselton, které má, jako snad každé australské město, nějakou svou extra zajímavost. Vzhledem k tomu, že jsme toho za týden našeho výletu viděli celkem dost, hodně toho nafotili, tedy by byla škoda dát sem jen jeden dlouhý článek a fotky se snažit vměstnat do jedné fotogalerie. Tak to tedy ne, ať z toho taky něco máte, článečky budou kratší a o to více fotek.  Krom toho, místa, která jsme navštívili byla i hodně kontrastní k sobě navzájem, tedy i proto volíme tento způsob, abychom z našeho suprsálního výletu neudělali jeden velký mišmaš:-).