23.2.2010 – 24.2.2010 Byla sranda potkávat stejné lidi na hlavní lodi, se kterými jsme se potkali v prvním resortu, vyměnili jsme si své zkušenosti z resortů, bylo to hodně v rychlosti, protože ve stejnou chvíli, kdy někteří nastupovali na hlavní loď, my už zase vystupovali, ale celkem jsme se tím bavili, často jsme se setkali se skokany, kteří si dali každou noc někde jinde. Někdo si stěžoval, někdo byl spokojený nadmíru, opravdu záleželo na individuálních dojmech.

Na Naviti, kam jsme se vydali strávit další tři noci nás přivítali pracovníci, potažmo obyvatelé resortu, zpěvem, za ucho jsme každý obdrželi květ ibišku a také pití ve skleničce. V tomto resortu byl i bazén, který jsme si nechali až na den odjezdu. Nejprve nás všechny usadili na židličky a řekli co a jak, hodně věcí bylo podobných jako v předcházejícím resortu, ale přesto bylo znát, že je zde větší komfort, více zeleně, květin, už to zde také nebylo tak rodinné jako v Nacula. Dokonce zde byl i internet, satelitní, jak jinak, ale my neměli potřebu trávit čas u drahého internetu, takže to pro nás nebylo podstatné.

Po přivítání a instrukcích co a jak jsme dostali klíč od bungalovu, měli jsme rezervaci na jeden z těch jednodušších, nicméně poté nás hlavní holčina zavolala zpět, vzala nám klíč a dala jiný, nosiči batohů řekla něco, co znělo jako deluxe, tak jsme si řekli, hmmm, to vypadá zajímavě. No a taky že bylo, všichni ostatní si to namířili na druhou stranu do prostších ubytek, jen my dostali luxusní, vlastně to nejluxusnější ubytování. Nejprve jsme si mysleli, že došlo k omylu a hned ráno nás opět vystěhují, ale nestalo se tak po celou dobu, tedy jsme usoudili, že vzhledem k tomu, že zde máme tři noci a ostatní asi méně, dostali jsme tento super luxus:-), protože jsme platili cenu jako za jednoduché ubytování.

Ubytko bylo opravdu nádherné, dokonce jsme měli ledničku, elektřinu celý den, takže jsme mohli napsat článek i vybrat fotky na náš web. Taky jsme měli všude na posteli květy ibišku a plumerie, také v koupelně byly květy, ze sprchy tekla teplá voda, což v těchto podmínkách není vůbec potřeba. No, měli jsme se tedy parádně za v podstatě polovinu peněz, za které by tento bungalov normálně stál. Tento resort se jmenoval Korovou Eco Tour Lodge, oběd jsme sice minuli, ale byla zde odpolední kávička, či čajíček, který jsme si nikdy nenechali ujít:-). Trošinku jsme doufali, že zde budou švédské stoly, ale nebyly, nicméně vařili zde opravdu výborně, porce byly větší, někdy to dalo práci, ale když jsme si řekli, dostali jsme i přídavek, i polévka před večeří byla moc dobrá. Jednou nám holčina na náš požadavek, zda bychom mohli dostat přídavek, přinesla nedojedenou porci nějakého hosta, což nás celkem šoklo v takovém extra resortu, ani náhodou jsme to nejedli a raději si chodili do kuchyně osobně:-).

Program první večer byl hodně dobrý, kluci z Naviti island nám zatančili, hrála domorodá hudba, bylo to super, pak nás opět naverbovali do Bual dance, ale zde bylo snazší zábavu opustit než v předchozím resortu:-). Nejvíc jsme se zde bavili se dvěma Švýcary, kteří jeli také kolem světa, sice kratší dobu než my a jinou trasou, ale i oni měli hodně zajímavých zážitků. Lidí zde bylo také víc než v rodinném Nabua Lodge. I odtud člověk musel vyrazit dál na moře aby viděl pěkné korály, protože kolem ostrova toho k vidění pod vodou moc nebylo, přesto trošinku lepší než minule, i rybiček bylo mnohem méně v porovnání s Thajskem a Indonésií. Už jsme si nedávali žádné výlety, protože to zde bylo ještě dražší než z Nacula. Ale nevadilo nám to, prostě jsme to brali tak jak to je a užívali si pohledů na samotné moře.

25.2.2010 Ráno po snídani pořádali v resortu krmení rybiček, což znamenalo vzít nedojedené palačinky a jít s nimi na molo, kde už čekají nedočkavé rybky, které byly po palačinkách jako divé, normální piraně to byly a taky pěkně vypasené.  V blízkosti našeho resortu byla Honeymoom Beach, na kterou jsme se dnes vydali. Je zde požadován malý poplatek před vstupem na pláž, takže záleží na každém kolik do bedny vhodí. Jinak je zde liduprázdno, potkali jsme zde jen dvě cizinky. Luky si fajnově zaplaval, já si nasbírala mušle, prostě pohodička. Cestou zpět do resortu jsme potkali zahradníka ze sousedního resortu, chvíli jsme se bavili, věděl i něco málo o ČR. No a pak, když jsme přišli k bungalovu, zjistili jsme, že nám někde vypadnul klíč, tak jsme uháněli zpět na Honeymoon Beach, abychom se pokusili někde v písku najít ztracený klíč, což se nám nepodařilo, takže jsme hold museli počítat s tím, že po nás bude požadována nějaká finanční pokuta. Byli jsme hodně překvapeni, protože se to obešlo bez pokuty, což nás moc potěšilo, jinak bychom byli večer bez piva, které jsme chtěli zrovinka dneska okoštovat:-). Zde se daly koupit i jiné drinky, také zde měli malý obchůdek se základním zbožím jako drogerie a nějaké sušenky a nudlové polívky.

26.2.2010 Tedy Korovou Eco Tour Lodge byla moc dobrá volba, k tomu to ubytování, měli jsme se zde parádně. Dnes už Fiji opouštíme, už nemáme v plánu přespávat v Nadi, je to trošinku risk, že jsme si naplánovali odlet z Fiji již dneska, kdy teprve odpoledne opouštíme Yasawa islands, ale let máme v noci, takže jsem si říkali, že bychom to mohli zvládnout v jednom dni. Opět jsme cestou do Denarau potkali staré známé a vyměnili si zážitky, dnes už nebylo tak pěkné počasí jako cestou opačným směrem, alespoň bylo loučení s Fiji snazší. Po mírných zmatcích v přístavu jsme nakonec našli správný autobus, který mířil rovnou na letiště, nic jsme za něj neplatili, což bylo příjemné, dokonce jsme přijeli přesně ve chvíli, kdy začínal check-in.

Zde jsme malinko potili krev, ač jsme byli u check-inu mezi prvními, neb týpek u přepážky neměl dostatečně dobře nastudovány informace ohledně podmínek při vstupu do USA, protože náš další let mířil na Havaj, což je stát USA. Chtěl nám namluvit, že navazující letenka do Peru nestačí k tomu, abychom mohli vstoupit do USA. Toto tvrzení by platilo v případě, že po USA cestujeme do státu, jež je jeho přímým sousedem nebo se nachází v Karibiku (Peru tedy nikoliv), což nakonec jasně vyplývalo i z toho cáru papíru, který nám přinesl (na ten jsme ostatně čekali asi 1h než ho kdesi vyšmátral), celá procedura se protáhla až na 1,5h, takže jsme byli odbaveni jako poslední cestující, ale letadlo jsme naštěstí ztihli, což se z počátku zdálo býti nemožné, toto malé-velké drama ostatně znáte z Krátkých zpráv.

Také nás čekal přelet datové hranice, což je taky celkem sranda. Ještě v pátek ráno, kdy jsme byli v resortu mi Luky říká: „no, dneska ráno budeme na Havaji.“ Přitom byl pátek ráno zrovna v onu chvíli. Vlastně jsme měli i chvíli sobotu, která se však změnila opět na pátek vzhledem k překročení datové hranice:-). No proč ne, pátek byl celkem fajn den, tak proč si ho nedat znovu, že:-)?

Ještě k resortu na ostrově Naviti, zde nás vyšly tři dny na 6000Kč dohromady. Tedy suma sumárum, týden na Fiji nás vyšel dohromady na 17.000Kč, společně s dopravou, ubytováním a jídlem. To je pro náš rozpočet hodně, ale chtěli jsme sem, chtěli jsme to vidět. Na druhou stranu, pokud někdo letí z Evropy, tak ho taková dovča může přijít klidně na 100.000Kč, jen to lupne, takže i přesto, že to pro nás bylo hodně, nikdy bychom to nemohli udělat levněji než na cestě kolem světa:-). Vzhledem k tomu, že moře je fantastické i v Thajsku a Indonésii, což jsou destinace mnohem dostupnější, levnější, neváhejte dlouho, pokud se budete rozhodovat kam jet. Thajsko a Indonésie nabízí totéž za, někdy,  méně než polovinu oproti Pacifiku.