Tento článek sice píšeme z athénského hostelu, ale bude se týkat našim přípravám na cestu. Vhledem k tomu, že poslední dny až týdny před odjezdem jsme věnovali přípravám, včetně loučení s Vámi všemi, což bylo naší prioritou, nezbylo dost času na aktualizaci webu, natož na poslední přípravy cesty. Veškeré přípravy na cestu včetně očkování, plánování cesty, tvoření webových stránek, skládání itineráře, prodeje auta atd. probíhalo v době, kdy jsme denně chodili do práce. Oba jsme svá zaměstnání ukončili k poslednímu září a zbývalo nám deset dní do odjezdu. Teď už víme, že deset dní bylo velmi málo, ale nakonec jsme vše zvládli, a už jsme na cestě. Do toho všeho jsme po více než šesti letech ukončili naše přechodné působení v Praze a přestěhovali celou naši domácnost zpět na rodnou Moravu.

Nelze nezmínit peripetie, které nám připravil jeden z ašich bankovních ústavů, dobře, jde o Rajfku, která nám připravila nemilá překvapení přímo ve své centrále v Praze na Budějovické. Ještě bychom zkousli, že při vylsovení "cestovní šek" se může bankéři stát, že špatně slyšel, proto jim člověk rád, alespoň 2x zopakuje, že chce skutečně cestovní šeky, pravda, není to asi každodenní požadavek od klienta, ale potom, co vypíšete potřebný formulář s žádostí o cestovní šeky v hodnotě 1000 $ na vás v bance za týden čekají dva 50 $ šeky a nikdo se během onoho týdne ani neobtěžuje Vám pro jistotu zavolat, to už prostě bylo moc. Nadto po Vás chtějí platbu v hotovosti, nelze provést platbu převodem z Vašeho účtu vedeného u této banky (pravda, náš účet byl veden u eBanky, kterou Rajfka koupila a spojení není dosud zřejmě 100%), tedy jdete asi 15 metrů od přepážky k bankomatu, kde hotovost vyberete (pokud máte dostatečný limit na kartě a případně zaplatíte poplatky za výběr z bankomatu), aby si ji pak banka opět šoupla na svůj účet. Poté, při požadavku na dodatkovou kreditní kartu typu MasterCard nám byla po třech týdnech doručena karta Visa, kterou již, jak se mnozí z Vás dovtípili, máme. Byl to boj, ale hlavně, že už máme cestovní šeky i dvě kreditky.

Pár dní před odjezdem, v době žloutenkové mánie potřeboval Luky absolvovat druhé očkování proti tetanu. Jen díky roční známosti s naší milou paní doktorkou se očkování podařilo uskutečnit, což nám v danou chvíli skutečně bodlo:-)

Snad už ani nebudeme příliš rozebírat naši poslední cestu vlakem z Prahy na Moravu s našimi horskými koly (které po střechu přeplněný tranzit již nepojal) a 25kg/každý na zádech. V pokladně počítač hlásil plně rezervovaný prostor vyhrazený pro kola v Pendolinu, které odjíždělo za 5 minut a nám nezbývalo nic jiného, než to risknout. Naštěstí počítačem hlášenou rezervaci nikdo nevyužil, avšak nástup do vlaku bez jízdenky se neobešel bez pokuty 200,- Kč každý, tedy nás cesta na Moravu vyšla na tučných 1200,- Kč. To jsme ještě netušili, že nám průvodčí v Pendolinu nezapočítal kola, která nám pro změnu napočítala průvodčí ve vlaku z Ostravy do Paskova - Řepiště, tedy spíš až do Frýdku - Místku. Tím jak jsme to s ní řešili, jsme na poslední chvíli zjistili, že vlak je již v Paskově. Když Luky otvíral dveře, počal se vlak již rozjíždět vstříc Frýdku - Místku. Poté nás čekala již jen 8km noční cyklo-vyjížďka do Řepiště, kde bydlí Lukyho rodiče. Součástí onoho přiblížení byl i výšlap do kopce, bylo již po 21h, pěkná tma a onen prémiový kopec je bez jediné lampy, tedy skutečná lahůdka. Na kopci už na nás čekal Lukyho taťka, který nám do auta naložil alespoň naše bágly a my se při cestě domů na kolech, bez světel, Luky v normálních botech s SPD pedálama, na třech stoupáních, tak pěkně projeli, že máme při vzpomínce na tuto cestu domů, dokonce i dnes, pořádné záchvaty smíchu.

Jak asi víte z krátkých zpráv, jsme také bez čínských víz, ale do Číny bychom se rádi podívali. Naše žádost na čínské ambasádě nebyla přijata, neboť jsme nesplnili podmínky, které byly v době olympiády zpřísněny, to znamená, že jsme neměli zpáteční jízdenku či letenku a zajištěné ubytování na dobu pobytu v zemi. Situaci budeme pravděpodobně řešit na čínské ambasádě v Indii nebo až v Hong-Kongu (zde je bezvízový styk), kdy už budeme přesně vědět datum a dobu pobytu v Číně. A kdo ví, třeba se podmínky pro získání víz vrátí do starých kolejí

To je pro dnešek vše, příště bude následovat aktuální článek z našeho pobytu v Aténách.