Category >> 07. Laos
Si Pan Don se nachází asi 20km od hranic s Kambodžou. Je to důležitý habitat pro ptáky i divokou vodní faunu, hlavně pro ohrožené iravadské sladkovodní delfíny. Mekong zde dosahuje šířky až neuvěřitelných 14km, což je nejvíce v celé dlouhé délce Mekongu. Ostrovy se zde tvoří v závislosti na výšce vodní hladiny, měnící se během roku. 33 ostrovů z 4000 je obydleno. My se usadili na tři dny na ostrově Don Det. Aniž bychom to tušili, ubytovali jsme se v bungalovu, který byl přesně uprostřed (třetí v pořadí z pěti) na obrázku, který jsme na původní stránce našeho webu měli vystavený celý měsíc. Když nás to trklo, udělali jsme si přesně stejnou fotku a tu máme ve fotogalerii.
9.1.2009 Původně jsme dostali informaci, že do Champasaku jezdí normální autobus. Nakonec se z toho vyklubal, jak říká Luky, dobytčák, ve kterém nás jelo asi 10 lidí (což je ještě OK, obyčejně se do těchto povozů vejde i 30 lidí), cestovaly hlavně laoské ženy, které se vracely z velkého nákupu a vezly toho opravdu požehnaně, včetně prasátka, které odpočívalo v pytli. Do Champasaku to nebylo moc daleko. Po té, co jsme dorazili k Mekongu se náš dobytčí povoz nalodil na trajektík ferry, který nás převezl na druhý břeh do Champasaku.
Pakse Město bylo založeno Francouzi v roce 1905 na soutoku Mekongu a řeky Don. V roce 2002 byl přes řeku Mekong postaven most, který způsobil obrovský růst města Pakse, a to hlavně díky obchodování s Thajskem. Nedaleko směrem na východ se nachází náhorní plošina Bolaven Plateau, která je slavná díky specifickému klima, divokým vodopádům a úrodné půdě, kde se hojně pěstuje káva. Místo se proslavilo také tím, že bylo za války nejvíce bombardovaným laoským územím. Také bylo během války strategickou oblastí pro Američany i Severo Vietnamce, tedy zde stále probíhá zneškodňování nevybuchlých bomb (UXO). Po vyčištění ploch začínají místní farmáři s kultivací země pro pěstování kávovníků. V této oblasti i dnes žijí etnické skupiny, např. Alakové, Katu, Tahoy a Suay.
29.12.2008 jsme již v pozdním odpoledne dorazili do hlavního města Laosu Vientiane. Samotný příjezd do města byl pro nás velkým překvapením, Vientiane je rozlehlé město s mnoha novodobými stavbami a ještě novodobějšími automobily. Ve Vientiane lidé 100pro nežijí za pouhých 30$ na den. Životní úroveň tady šla skutečně prudce nahoru.
26.12.2008 jsme dorazili do městečka Vang Vieng, které se nachází asi na půli cesty mezi Luang Prabang a hlavním městem Laosu Vientiane. Je to tady přesně jak se píše v průvodci, jedněm se tady libí, druhým zase ne. V každém případě si tady umíte najít to své, díky čemuž si vás místo získá. Nás si získala příroda a spíš okolí města, než samotné město. Ve městě to vypadá tak, že každá druhá restauračka má puštěnou televizi, ve které hrají seriál Přátelé a pod telkou leží pupkatí i nepupkatí cizinci a zkrátka čumí na bednu. Inu, proti gustu…večer se chodí většinou vykalit do místních barů. Jezdí se sem také za hlavní atrakcí, kterou je „tubing“ (jízda po místní řece v traktorové duši), kterou jsme si nechali ujít (toš, děcka, kdo to má furt platit).
21.12.2008 jsme již téměř k večeru dorazili do města Luang Prabang. Město se rozkládá na břehu řeky Nam Khan a Mekongu. Žije zde asi 50tis. obyvatel a populace stále narůstá. Na popularitě začalo město získávat v roce 1989, pádu sovětského bloku, kdy se Laos otevřel turismu. V roce 1995 se Luang Prabang dostal na seznam světového dědictví UNESCO díky množství buddhistických chrámů, jinak je však celé město památkou Unesco. Do roku 1545 byl Luang Prabang hlavním městem Laosu. Architektonicky je zde kombinace laoských motivů a francouzské architektury z doby kolonizace. Líbilo se nám zde, že žádná z budov neměla více než 2 patra. Taky do města nesmí jezdit autobusy a nákladní automobily.
Ve městě je to hlavně o kavárničkách, restauracích, obchůdcích se suvenýry, o templech a tržištích, kde koupíte vše nač si vzpomenete.
Ačkoliv Laos není o moc menší než Vietnam, přesto zde žije jen 6,5mil. obyvatel (Vietnam 85mil.). Přestože náš průvodce zmiňuje pouze 5 bankomatů v celé zemi, skutečnost je jiná. Země jde velmi rychle nahoru a bankomaty tady spíše rostou jako houby po dešti. Stejně tak nevěříme údajné informaci ohledně průměrného příjmu 30-50$ na měsíc. Myslíme si, že ve skutečnosti se v Laosu má již dnes hodně lidí moc dobře. V porovnání s Indií, kde je chudoba vidět na každém rohu se nám ta čísla prostě nezdají. I vzdálené vesnice mají školy a každé stavení, i jen bambusové, takové budky na kuřích nožkách, mají parabolickou anténu pro příjem satelitního TV vysílání a také dodávku elektřiny.
|
