Vždy jsme v blogu zmiňovali základní fakta o konkrétní zemi, kterou jsme navštívili. Pravda, tím jsme obyčejně nový stát zahajovali. Na Austrálii jsme nezapomněli, rozhodli jsme se, že tyto informace umístíme někam na závěr. Tak co takhle rovnou teď. Zároveň tímto, v pořadí 16tým článkem, ukončíme náš australský seriál:-(. Již nyní máme hromadu zélandských, zatím v hlavě:-), na které se můžete těšit po následující týdny až snad do Vánoc.

9.6.2009 Cestou do Sydney jsme se malinko obávali, jestli se trefíme do správného exitu, kterým bychom se dostali k našim neznámým krajanům (kteří nás již očekávají) do části Woli Creek. Neměli jsme pořádnou mapu, do toho jsme cestou nenarazili ani na benzínku, kde bychom se do mapy koukli. Víťa nám poslal adresu v sms s tím, že bydlí kousek od letiště (mimochodem jedno z nejstarších na světě), takže jsme se snažili trefit exit podle letiště. A ba že jsme ho trefili, ale nevěděli o tom, u první benzínky jsme se koukli do mapy, drze si vyfotili tu část, která nás zajímala a namířili si to do Woli Creek.

4.6.2009 Opouštíme Adelaide, než se vydáme vstříc „Great Ocean Road“, Velká Oceánská Cesta, zastavujeme se na Mount Lofty jen 15km jižně od centra Adelaide, abychom se na město podívali z vyhlídky 727m n.m. Náš plán nevyšel, město bylo v oparu, takže žádná pecka to nebyla, věříme však, že přeje-li počasí, výhled je parádní. Tento Mt. Lofty je součástí Jižních horských luk Lofty „South Mount Lofty Ranges”, ale často se tomuto kopci říká Adeleidské kopce „Adelaide Hills“ (je to soubor několika národních parků a přírodních rezervací, dokonce i několika nejstarších australských vinic).

3.6.2009 Do Port Adelaide je to z centra města jen 14km a my se tam vydali autobusem. Měli jsme v plánu poté pokračovat dál na pobřeží do Semaphore (další předměstí) a pěšky dojít opět zpátky do Hanley Beach, kde bydlí naše hostitelka Darlene. Port Adelaide je velmi zajímavé předměstí Adelaide, není to klasický přístav u pobřeží, byl založen v ústí mořského zálivu, který vypadá jako řeka, protože zasahuje poměrně daleko do pevniny. I když, ona to dle názvu řeka v podstatě je, nese název Přístavní řeka (Port River.) Je velmi starou adelaidskou provincií a jako přístav byl prohlášen v roce1837. Díky tomuto povýšení, počaly se zde budovat skladové domy, mola, vlakové koleje a ulice, čímž Port Adelaide v roce 1856 velice zbohatnul.

1.6.2009 Tak a jsme v Jižní Austrálii. S naší hostitelkou Darlene, žijící u mořského pobřeží ve městě Adelaide jsme si dali předběžný sraz přímo u ní doma kolem 10h dopoledne. Bylo fajn, že letiště v Adelaide bylo od jejího domova nedaleko (Hanley beach). Díky letištnímu internetu zdarma jsme si jen pro jistotu ověřili, kdy můžeme dorazit. Po noci strávené  na letišti jsme se vskutku těšili na to, že se malinko dospíme. U couchsurfera (psali jsme o tom už v předchozích článcích) je to vždy tak, nebo to tak bylo alespoň v našem případě, že je to velké očekávání jaké to vlastně bude. Přeci jen přicházíte k neznámému člověku a i když si o něm můžete mnoho přečíst z jeho profilu, i tak vše záleží na momentu setkání. O to je to horší, kdy lidi, tedy hostitelé, sami neví jak s tím vším naložit.

30.5.2009 Ve městě Albany jsme se mnoho nezdrželi, stalo se tak ovšem z nedostatku času, městečko se nám líbilo, ale naším hlavním cílem zde bylo navštívení větrné elektrárny, kterou jsme včera, díky skvělé  koupačce v Jižním antarktickém oceánu, nestihli. Albany se nachází 408 km jižně od Perthu, s populací 25tis. obyvatel (k roku 2006) je šestým největším městem Západní Austrálie. Původní obyvatelé tohoto koutu Austrálie jménem Noongar toto místo nazvali jako Kinjarling, což v jejich jazyku znamená „místo, kde prší“ nebo „místo deště“, „dešťové místo“, význam je tentýž. Albany je nejstarším a zároveň nepřetržitým evropským osídlením v Západní Austrálii, tři roky před Perthem, tedy od roku 1826. Tedy na nás dýchlo i příjemným historickým dojmem.

29.5.2009 Ze včerejška na dnešek jsme nocovali v přírodním kepmu v Crystal Springs jež spadá do NP Walpole – Nornalup. V oblasti, kde je skutečně na každém rohu nějaká NEJ, nebo super zajímavost, je velmi těžké plánovat co vidět, kam zajet, co vynechat, co si rozhodně nenechat ujít.  Údolí Gigantů (Valley of Giants) je naším hlavním cílem, alespoň  pro dnešek a pak se uvidí. Cestou do Údolí se ještě zastavujeme u zálivu Nornalup (Nornalup inlet, popř. Walpole inlet), v jehož ústí se rozkládá město Walpole.

27.5.2009 Bylo to jako když lusknete prsty, najednou jsme byli v oblasti, tedy v Margaret River, kde se daří vinné révě a jak jsme se dověděli v jedné z mnoha vinoték, révu zde začali pěstovat Němci, a to zhruba před 40ti lety. Vinoték tady bylo na desítky a tedy řekneme vám, vjezdy k sídlům majitelů vinic, hotový Dallas:-), fakt nepřeháním. Některé vjezdy byly opravdu honosné, nešetřilo se kamenem, tabulemi i informačními deskami a nápady všeho druhu. Sem tam jsme kroutili hlavami, protože nápady některých majitelů neznali mez.

26.5.2009 Busselton (15tis. obyvatel) je jižně od Perthu vzdálen 220km. Byl vyhlášen jako TOP turistické město potřikrát, v roce 1995, 1996 a 2005. Ano, ano, i Busselton má svá NEJ, patří k nim především dřevěné molo vedoucí směrem do moře, je dlouhé 1841m a říká se o něm, že je nejdelší dřevěnou stavbou na jižní polokouli.

24.5.2009 A je tady konečně den našeho odjezdu z Perthu směrem Albany, které se nachází na samém jižním cípu Západní Austrálie. V minulém článku jsme zmínili, že jsme si tímto výletem udělali takovou malou radost předtím, než se dostaneme na Nový Zéland, kde chceme začít prakticky co nejdříve po příjezdu pracovat. Neznamená to však, že po výletě do Albany ihned odlétáme, chceme v Austrálii zůstat ještě něco přes 14 dnů. Řekli jsme si, že udělat si výlet tady a teď bude tou nejlepší možností, neboť nám předpověď věstila pěkný týden a prakticky po návratu z tohoto výletu hodláme přeletět do Adelaide, opět půjčit auto a přesunout se do Sydney, kdy už to bude všechno spíše letem světem, takže nám z toho výlet z Perthu vyšel zkrátka nejlépe.