|
Česká republika - 7.9.2008 Jelikož se v našem případě nejedná o organizovaný zájezd s cestovní kanceláři, ale o čistě "backpacker low-budget" záležitost, tak plán naší cesty kolem světa není velmi konkrétní a neustále se dynamicky upravuje. Žlutě vybarvené státy na mapě označují místa, která bychom rádi navštívili. Červené šipky znázorňuji plánovaný přelet letadlem. Každá šipka zobrazuje jeden let 
Směr cesty bude na východ, kde první zastávkou bude Řecko. V současné chvíli tedy máme zakoupeny dvě letenky. První z Prahy do Atén. Poté máme cca 11 dní na přesun po zemi z Atén do tureckého Istanbulu, odkud máme druhý let do Dillí v Indii. Náš druhý let má také více něž 24h mezipřistání ve Spojených arabských emirátech v Sarjah, což plánujeme využít pro krátkou návštěvu této země. Pokud se zajímáte o to jak získat letecké míle (Frequent Flyer Miles se Star Alliance nebo Miles and Smiles se společností Etihad), tak počítáme, že koncem roku budeme pravděpodobně vědět tolik co zaměstnanci cestovních kanceláří. Neváhejte se nás tedy zeptat, pokud budete mít dotazy na cestovatelské weby (jako třeba www.fly.com), jak žádat o letecké míle nebo otázky ohledně zavazadel s nadměrnou hmotností. My si všechno zažijeme a zkusíme! Další letenky budeme dokupovat postupně během cesty. Po přejezdu z Dillí do Kalkaty bude náš další letecký cíl Hong-Kong nebo Macao. Poté plánujeme přesun po čínském území do Vietnamu (Hanoj) odkud nás čeká velké dobrodružství celou jihovýchodní Asii přes Laos->Kambodžu->Thajsko->Malajsii->Singapur až do Indonésie. Dále pak další letecký přesun z Bali do australského Darwinu a následná cesta napříč Austrálii do Sydney. Odtud by měl následovat 2000km dlouhý let do Aucklandu na Nový Zéland. Na Novém Zélandu plánujeme delší přestávku (1-3 měsíce). Zhodnotíme zde naší aktuální situaci co se týče financí, zdraví, nálady atd. a následně se rozhodneme, zda toho máme dost a pojedeme domů nebo naopak budeme v cestování pokračovat přes některé ostrovy v Pacifiku, Jižní-Střední-Severní Ameriku zpět do Evropy a České republiky. Tohle je pouze hrubý plán cesty, který budeme samozřejmě aktualizovat podle toho, jak se bude postupem času upravovat a vyvíjet...
(aktualizováno) Fiji - 26.2.2010 První půlku naší Cesty kolem světa máme zdárně za sebou. Tedy alespoň co se vzdálenosti týče:-) Celkově musíme říci, že až na pár změn jsme se až překvapivě úspěšně drželi původního plánu cesty. Návštěvu Číny jsme museli hlavně z časových a vízových důvodů oželet (s čímž jsme počítali již tenkrát doma) pobyt na Novém Zélandu se rovněž o pár měsíců protáhnul. I přes dlouhou dobu 8mi měsíců jsme nebyli schopni ušetřit dostatečnou finanční rezervu na druhou půlku cesty (více v článcích). Na NZ jsme naši aktuální situaci vyhodnotili a rozhodli se, že když už jsme se dostali tak daleko od domova, cestování nás stále těší a zdraví je taky OK (klepeme na dřevo), takže nepoletíme přímo domů a cestou do Evropy se ještě na pár místech zastavíme, abychom to nakonec měli opravdu kolem světa:-). Sice už to nebude v takovém rozsahu jak jsme doma původně plánovali, protože se vlastně celá zpáteční cesta bude odehrávat se záporným zůstatkem na účtu. Došli jsme ale k závěru, že když už se jednou někdo vydá na takovou velkou cestu, tak peníze budou to poslední co vás zastaví (a doma se pak hold budeme snažit, abychom účty vyrovnali). Kam se tedy hodláme podívat během následujících 3-4 měsíců? Tento článek vzniká s malým zpožděním, protože momentálně sedíme na lodi na Fiji, ale předpokládejme, že sedíme na ferry mezi Jížním a Severním ostrovem NZ:-) Příštích 14 dní máme vyhrazeno na poznávání Severního ostrova Nového Zélandu odkud budeme 19.2.2010 odlétat. Co se odletu z NZ týče, dlouho jsme přemýšleli jakým způsobem to vymyslet. Přímé letenky z NZ do Jižní Ameriky, kterou chceme vidět, jsou drahé jako čert a stojí skoro podobně jak ZPÁTEČNÍ letenka do Evropy (cca. NZ$1700). A když už člověk letí přes Pacifik, láká ho zastavit se na některém z ostrovů, kde ovšem přímé lety do JA nemají mezipřistání. Nakonec jsme se rozhodli letět do Peru (Lima) trochu oklikou (za podobnou cenu jako přímý let) přes Los Angeles se dvěmi ostrovními zastávkami na Fiji a Havajských ostrovech. Fiji, kde máme k dispozici jeden týden, chceme pojmout čistě dovolenkově. Na Havajské ostrovy planujeme 5 dní na ostrově Oahu a 6 dní na Big Island (Hawaii). Pravda, obojí nejsou moc přívětivé k našemu rozpočtu, ale kdy jindy by se nám naskytla taková příležitost (levněji by se nám to již nepoštěstilo). Dále máme 3 dny na městskou návštěvu Los Angeles odkud 13.března letíme do Limy v Peru. Odtud již bude zase vše hodně otevřené. Chtěli bychom kromě Peru navštívit Bolívii a JA tour zakončit v některé ze zemí Brazílie/Argentina/Chile v závislosti na cenách letenek do Evropy nebo USA.
(aktualizováno) ČR – 27. 4. 2011 Peru i Bolívii jsme zdárně projeli, zůstali jsme dokonce déle, než jsme si původně mohli vůbec jen představit, takže veliká spokojenost. Poté jsme si řekli, že co uvidíme poté, bude už jen obrovský bonus, o kterém se nám ani nesnilo. Už v Peru jsme se vlastně museli rozhodnout, jak se nakonec dostaneme domů. Spekulovali jsme, jak se dalo, vymýšleli různé možnosti, zvažovali jsme letět dokonce zpět do USA, konkrétně do Pittsburghu, kde máme přátele, u kterých byla možnost zůstat i pracovně, ale už jsme byli skutečně unavení, domů se nakonec už také těšili a navíc, jednosměrná letenka z Jižní Ameriky do USA vychází dráž, než zpáteční z Evropy, takže kamarády navštívíme někdy v budoucnu. Naší poslední destinací, ze které definitivně opustíme Jižní Ameriku bude nakonec Rio de Janeiro v Brazílii. Zvažovali jsme, zda do Ria poletíme, protože krajina středu Jižní Ameriky není příliš fascinující, přesto jsme se rozhodli, že i tak nám stojí za to, abychom i takovou krajinu viděli, jeden nikdy neví. Z Bolívie jsme tedy zamířili na sever Argentiny, která nás dvakrát neoslnila, ale NP Pilcomayo to malinko napravil. Je škoda, že nám už nezbývají peníze na cestování po Argentině, která jistě nabízí mnoho krásného. Sever Argentiny byl tedy pouze tranzitní záležitostí. Pravdou také je, že tou dobou je jih Argentiny dosti studený a penízky na lepší vybavení už opravdu nejsou. Po tak dlouhé době už to chce i nové boty a určitě kvalitnější spacáky. Z krátké návštěvy Argentiny pokračujeme do Paraguaye, kterou nikdo, koho jsme se z cestovatelů ptali, nenavštívil, tedy nás čekala velká neznámá, ale nakonec nás velice příjemně překvapila. Paraguay je hodně o přírodě. Ještě donedávna byla paraguayská vodní elektrárna Itaipú největším vodním dílem na světě, ale již ji předčila čínská. Stále si však drží úctyhodné druhé místo. Takovým dalším bonusem byla návštěva vodopádů Iguazu na brazilsko – argentinském pohraničí, také skvělá záležitost. Jedná se o největší systém vodopádů na světě. Tedy jsme nakonec vůbec nelitovali, že jsme oblast projeli autobusem, protože i střed Jižní Ameriky stojí za návštěvu. Paraguay jsme opustili v městě Ciudad de Este, ze kterého jsme autobusem odjeli až do Ria. 23. 5. 2010 jsme nočním letem opouštěli Rio de Janeiro a zároveň Jižní Ameriku, pouze s mezipřistáním v San Salvador. Letěli jsme do německého Frankfurtu, ze kterého jsme si, a to již z Peru, domluvili tzv. Autostop, je to služba, kterou nabízí lidé, kteří často i pravidelně jezdí různé evropské trasy za sumu, která je zpravidla nižší než autobusová doprava. Do Prahy jsme přijeli 24. 5. 2010, našli útočiště u rodiny, snědli jim veškerý chleba, který doma měli:-) a o dva dny později si už pro nás hezky přijeli rodiče až z Moravy.
|
